Tajemství ve vztahu – Má mít přístup k telefonu i partner?

Říká se, že každá žena by si měla zachovat svá tajemství, platí to ale i ve vztahu? Je dobré, když si partneři udržují soukromí v digitálním světě, nebo by měli znát PIN od telefonu toho druhého? Názory na tuto otázku nejsou jednotné.

Zamilovaní si dokazují lásku a důvěru těmi nejrůznějšími způsoby. Mezi nimi často bývá i podělení se s přístupovými údaji do telefonu, dokonce jako alternativní způsob přihlášení nastaví otisk prstu svého protějšku. Skutečně se jedná asi o nejvyšší projev důvěry, který se ovšem časem dokáže zvrtnout.

Zkouška důvěry

Když vám partner nechce svěřit přístupová hesla do svého digitálního světa, vzbudí to podezření. Přece si věříte, ne? Tak proč s tím dělá takové tajnosti? Jenže už skutečnost, že ty údaje chcete vědět, napovídá, že byste je dříve nebo později skutečně použila ke kontrole jeho aktivit na sociálních sítích, případně ve vyhledávači. Příležitost dělá zloděje. 

Bez ohledu na to, co byste se exkurzí do partnerova digitálního soukromí dověděla, budete se cítit špatně. Buď skutečně objevíte něco, co vás bolestně zasáhne, nebo nenajdete nic, ale budete se cítit trapně, že jste mu nevěřila.

Je lepší nevědět?

I k tomu má lidská moudrost své rčení: co oči nevidí, srdce nebolí. Je ale lepší žít v blažené nevědomosti a riskovat že mě partner podvádí, nebo by prostě partneři neměli mít před sebou žádná tajemství a tedy by měli jeden druhému ten přístup do mobilu umožnit?

Vstup do digitálního světa partnera je zásah do jeho svobody. Je to vlastně totéž co porušení listovního tajemství a to je zakotvené v zákoně. Ale především jde o projev vašeho nízkého sebevědomí, které je původcem vaší podezíravosti. 

Na otázku v nadpisu je tedy odpověď: Lepší je neřešit. Se svým partnerem sdílejte jen to, co opravdu chcete sdílet a jemu dopřejte totéž. Věřte si. Vztah bez důvěry směřuje ke krachu a snaha pátrat po “tajném životě” svého milého, je k němu první krok.

Diskuze je uzavřena.