Většinu života si ani neuvědomujeme, že dýcháme. Dýchání nám nedělá žádné potíže, je naprosto automatické. Když to jde ale ztěžka, ihned nám dojde, že máme problém. Ztížené dýchání přitom může mít různé příčiny, od zvýšené námahy po vážnou nemoc.
Míváte také pocit tlaku na hrudi, těžko se vám dýchá a stále jako by se vám nedostávalo vzduchu? Může jít o dušnost (dyspnoe), typický příznak mnoha různých zdravotních potíží, převážně respiračních. Často se ale takto projevují i problémy kardiovaskulárního systému. Z toho důvodu není vhodné ztížené dýchání podceňovat.
Příčiny dušnosti
Ztížené dýchání spojené s obtížemi při nádechu či při výdechu (nebo v obou fázích), postihuje podle odborných odhadů téměř čtvrtinu lidské populace. Podle primární příčiny můžeme rozdělit příčiny ztíženého dýchání do několika skupin:
- plicní potíže – astma, zánětlivá onemocnění plic, CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc)
- nemoci srdce a oběhové soustavy – srdeční selhání provázené plicním edémem (ischemická choroba nebo stav po infarktu)
- hematologické příčiny – anémie
- nervosvalové (neuromuskulární) poruchy – projevují se hyperventilací, lapáním po dechu, nemožností se nadechnout
- potíže psychického původu (psychogenní dušnost) – hysterie, stavy úzkosti
Klidová dušnost je vážný příznak
Ztížené dýchání při námaze je celkem běžný jev, i když ani tu nelze podceňovat. Může být totiž plíživým, postupně se zhoršujícím příznakem vážnějších zdravotních potíží. Jestliže si uvědomujete, že vám dělá potíže udýchat aktivity, které vám ještě nedávno nedělaly potíže, zpozorněte.
Dušnost v klidovém režimu je ale důvodem k okamžité konzultaci s lékařem. Všichni asi chápeme, že zadýchávat se bez jakékoli námahy, není správně. Jestliže jde o akutní stav, může jít o plicní embolii, plicní edém či dokonce o pneumotorax (pokud dušnosti předcházel úraz). Velmi často příčinou je pak také obávaný infarkt myokardu.
Zdroj: https://zdravi.euro.cz/